Kondoři na jihu USA

Nejnovější fotografie

Nejnovější v portfoliu

Poslední články

Poslední pozorování

Zasílat novinky mailem

Středa, 19 Květen 2010 19:58

Kondoři na jihu USA

Fotografové divoké přírody si jich příliš nevšímají, místní je považují spíše za škůdce, nejsou to nijak krásní ptáci, přesto jde o nenahraditelné pomocníky – uklízeče přírody. O kom je řeč? O kondorech, dravcích, které spatříte asi vůbec nejčastěji, pokud se vydáte do jižních států USA.

Kondor krocanovitý (Cathartes aura), Kalifornie, USA

Lokalizace to ale není úplně přesná – zatímco kondor havranovitý (Coragyps atratus) se vyskytuje převážně v Jižní Americe a v jižních státech USA, kondor krocanovitý (Cathartes aura), kterého poznáte dobře podle červeně zbarvené hlavy, se vyskytuje v širokém pásmu od jižní části Kanady až po nejjižnější výběžek Jižní Ameriky.

Kondor havranovitý (Coragyps atratus), Florida, USA

1D3_3025PS

Ač by se to na první pohled mohlo zdát, kondoří nejsou příbuzní supů – mrchožravých ptáků Evropy, Afriky a Asie. Obě čeledi se pravděpodobně vyvíjely souběžně a na sobě nezávisle – dnes se obě řadí do řádu dravců (Accipitriformes) ale není bez zajímavosti, že ještě nedávno někteří autoři řadili kondory mezi brodivé (Ciconiiformes), přesněji do čeledi čápovitých (Ciconiidae).

Kondor krocanovitý (Cathartes aura), Fort Desoto, Florida, USA

Jedním z výrazných rozdílů mezi supy a kondory je, že někteří z amerických kondorů si vyvinuli v ptačí říši nevídané čichové schopnosti – právě kondor krocanovitý (Cathartes aura) je znám vynikajícím čichem a dokáže ucítit plyny z rozkládajícího se masa na velmi velkou vzdálenost a najít mršinu i v hustém podrostu pralesa. Supi takovouto schopností nedisponují a při hledání potravy se musí spolehnout pouze na svůj zrak. Podobně je na tom americký kondor havranovitý (Coragyps atratus) – ten hledá potravu také zrakem ale často následuje právě kondory krocanovité, kterým pak potravu krade – čichači kondoři krocanovití hledají potravu většinou samostatně a tak, i přesto, že jsou větší než kondoři havranovití, jsou o svůj úlovek skupinou těchto ptáků často obráni. Byl popsán i jiný druh symbiózy, kdy kondoři krocanovití jsou doprovázeni kondorem královským (Sarcoramphus papa) – kondoři krocanovití najdou po čichu mršinu, kondor královský pak díky své velikosti a silnému zobáku pronikne silnou kůží mršiny a k masu se pak může dostat i slabší kondor krocanovitý.

Kondor krocanovitý (Cathartes aura)

Několik zajímavostí na závěr

Kondorům chybí zvukový orgán – syrinx takže tito ptáci místo křiku vydávají spíše sípavé zvuky, zvláště když jsou v ohrožení.

Oba druhy kondorů se shlukují na hromadných nocovištích, mají v oblibě především košaté stromy. Kondoří trus je celkem nebezpečný – kromě toho, že může bakteriemi zamořit zdroje pitné vody, někdy zahubí i strom, na kterém se kondoři shlukují.

Kodoři se podobně jako kormoráni nebo anhingy vyhřívají s roztaženými křídly na slunci – pravděpodobně se tak ohřívají, suší si pera nebo se zbavují parazitů.

Na některých místech kondoři systematicky likvidují stěrače a gumová těsnění u automobilů – má se za to, že ptáci prostě zkoušejí, jestli guma není jedlá, popř. se o nich mluví jako o mladých chuligánech, kteří se podobně jako lidé shlukují do „gangů“ a takovýmto záškodnictvím si krátí ranní chvíle čekání na vzestupné vzdušné proudy.

Kondor krocanovitý (Cathartes aura)

Ještě jsem si vzpomněl na jednu příhodu z Floridy – na známé stezce Anhinga Trail v Everglades Parku jsem fotil kondora havranovitého, když jsem za sebou zaslechl malé děvčátko jak říká své mamince „To jsou tak oškliví ptáci...jak může mít někdo vůbec rád takové ptáky…“. Co se na to dá odpovědět…snad to, že mrchožrouti jsou vlastně takoví doktoři přírody a že bez nich by bylo venku možná docela nebezpečno…