Home Fotoblog Výlety a fotografie Sněhule na sněhu, plachý bělokur a zmatení jazyků

Mapa návštěvníků

Nejnovější fotografie

lyskonoh úzkozobý, samice / Red-necked Phalarope, female (Phalaropus lobatus)

lyskonoh úzkozobý, samice / Red-necked Phalarope, female (Phalaropus lobatus)

lyskonoh úzkozobý, samice / Red-necked Phalarope, female (Phalaropus lobatus)

lyskonoh úzkozobý, samice / Red-necked Phalarope, female (Phalaropus lobatus)

lyskonoh úzkozobý, samice / Red-necked Phalarope, female (Phalaropus lobatus)

lyskonoh úzkozobý, samice / Red-necked Phalarope, female (Phalaropus lobatus)

Nejnovější v portfoliu

Poslední články

Poslední pozorování

Středa, 04 Květen 2011 22:34

Sněhule na sněhu, plachý bělokur a zmatení jazyků

Když se zamyslím nad tím, kolik jsem za poslední tři týdny nachodil a nastoupal kilometrů a kolik fotografií ptáků jsem přitom udělal, říkám si, jestli nejsem spíš vášnivý turista než fotograf. Můj poslední velikonoční výlet vedl na horu Gullfjell nedaleko Bergenu. Ano, je to tam, kde jsem v červnu fotil kulíky zlaté. Tentokrát jsem se vydal na nejvyšší bod celého masívu zvaný Gullfjelltoppen (něco jako Vrchol Zlaté Hory) a to z toho jednoduchého důvodu, že je zde ideální terén pro pozorování bělokura horského (Lagopus mutus). Výlet jsem plánoval už v únoru, kdy pro mě byl vrcholek masívu kvůli počasí nepřístupný – dubnové počasí je už dost mírné na pohodový výstup a bělokurové jsou přitom ještě ve velké míře oděni do bílého zimního šatu.

 

sněhule severní na sněhu, samička (Plectrophenax nivalis)

IMG_6312PS

 

Dny se tu prodlužují zatraceně rychle a tak jsem nařídil budíka na pátou hodinu ranní abych byl nahoře ještě před poledním ostrým sluncem. Sněžnice jsem tentokrát nechal doma – sníh  u parkoviště je dávno odtátý a vrchol Gullfjellu (987 m.n.m.), který se nachází o dobrých 700 m výše, je pokryt nánosy ztvrdlého zledovatělého sběhu, po kterém se v pohorkách vyšlapuje docela dobře.

 

Na vrcholku Gullfjelltoppen 987 m.n.m.) - domov bělokura horského, v pozadí zasněžený hřbet Austerinden, který v létě obývá početná populace kulíka zlatého

IMG_6321PS

Jaro se tady na horách ozývá hlavně v údolí – pěvuškami, budníčky většími, linduškami nebo drozdy na špicích smrků. Jak stoupám výše do svahu, hlasů s přibývajícím sněhem ubývá. Jen v půlce cesty odpočívám u chaty Redningshytta, kde kolem poskakují dva neposední konipasi bílí. To už jsem ale zase na cestě – nikdy předtím jsem na nejvyšší hoře v okolí Bergenu nebyl tak mám trochu obavy z vysokého terénu. Žádné drama se naštěstí nekoná, stoupání je příjemné i když místy dost ostré, rozhodně žádné smrťáky, jen umrzlý sníh mě občas pozlobí a na svazích si musím dávat pozor abych nesjel po zadku o pár metrů níž.

 

sněhule severní, sameček (Plectrophenax nivalis)

IMG_6351PS

Cesta na vrchol za vycházejícího slunce je krásná – nikde ani človíček, jen zasněžené vrcholky a výhled na stále ještě zamrzlé vnitrozemí a fjordy na severu i na jihu od skalního masívu. Před vrcholkem poslouchám podivné hlasy – co tady nahoře na skále dělají parukářky??? Z omylu mě brzy vyvádí pohled na 2 páry sněhule severní (Plectrophenax nivalis) poskakující po kamenech a vyzobávající semínka z prvních obnažených rostlin. Naposledy jsem se se sněhulemi setkal – je to rok nebo dva? – na ostrově nedaleko Bergenu a už jsem zapomněl charakteristický cvrčivý hlas těchto „bílých vrabců severu“. Sleduji je až ke skalnímu výběžku a snažím se o pár fotografií, ptáci jsou ale obezřetní a mizí za skalní hranou…odtud se znenadání ozve podivný hlas krkavce, nahlížím opatrně přes skálu ale po velkém černém ptáku ani památka – no nic, asi ulétl ale aspoň si mohu udělat záznam pozorování…

 

bělokur horský, samička v zimním šatu (Lagopus mutus)

IMG_6327PS

Jdu sem ale především hledat bělokury takže vzhůru na vrcholek! Nahoře není po bělokurech ani vidu ani slechu. Obcházím vyváté ostrůvky kamenů a nahlížím za strmou římsu, kde se vrcholek láme v téměř kolmou třísetmetrovou stěnu – příšerný pohled pro někoho, kdo nesnáší výšky jako jsem já! Bělokurové viditelně závratí netrpí – jejich stopy vedoucí jakoby do vzduchoprázdna končí za sněhovou návějí mělkým dolíkem, kde ptáci odpočívají. I stopy kolem vyfoukaných skal celkem jednoznačně ukazují, že bělokurové tu nahoře opravdu žijí. Bohužel stopy jsou na dotek zatvrdlé – určitě více jak den staré, shazuji těžký batoh na skále nedaleko vrcholku a dávám si siestu, zběžně pozoruji okolí. Po chvíli mě jakoby bezděky upoutává bílý bod na skále asi 100 metrů pode mnou – je to sníh nebo bělokur??? Dívám se dalekohledem a s radostí pozoruji samičku v bílém zimním opeření! Po chvíli se k obrazu přidá i hlasový projev – to jsem zase naletěl! Ten podivný zvuk, který jsem slyšel u sněhulí nepatřil krkavci ale bělokurovi! Mozek pomalu vstřebává nově naučenou látku (vlastní zkušenost je nejlepší) zatímco se snažím přiblížit alespoň pro dokumentační foto. Plazím se po sněhu mezi balvany ze svahu směrem k nervózní slepičce – pohyb shora dolů je dost nevýhodný, nelze se nikde pořádně schovat. Přesto se dostávám na nějakých asi 50 metrů, než pták s tím podivným krákavým hlasem zmizí za obzorem. Bělokurové nikdy nelétají daleko takže se vydávám tím směrem. Následuje dalších asi 50 metrů plazení po sněhu – schován za skálou slyším samičku nějakých 15 metrů přede mnou ale výsledek je nakonec stejný – vykouknu a pták nikde, tohle bylo o fous!

 

sněhule severní, sameček (Plectrophenax nivalis)

IMG_6331PS

Za chvíli se blíží první sportovci na skialpách a tak balím batoh a vydávám se na zpáteční cestu. Ta bude tentokrát těžší, sníh na sluníčku povolil a já se místy slušně bořím do bílých závějí. Cestou ještě potkávám sněhule – patrně ty samé ptáky jako dopoledne. Tentokrát více spolupracují a tak mám šanci udělat detailnější foto, i když pořád to je spíš dokument než umění, fotit pravou divokou přírodu je holt náročné :-).

 

sněhule severní, samička (Plectrophenax nivalis)

IMG_6388PS

O pár set metrů dál slyším, teď už známý, hlas bělokura. Okamžitě obracím a skroo v běhu zdolávám prudký svah. Vidím lyžaře – určitě vyplašil ptáka, který teď vysedává na skále zase nějakých 100 metrů ode mě. Ani tentokrát není šance na slušné přiblížení a tak lehám do rozbředajícího sněhu a snažím se dostat přímou cestou co neblíže k bělokurovi. Co pár metrů dělám zastávku a fotografuji – to je má technika pokud fotím ptáka, který je plachý – pokud je plazení úspěšné, stane se ze špatných dokumentačních fotek vyfocených na začátku slušný obrázek, pokud se k objektu dostatečně přiblížím. Ani tentokrát to není žádná sláva – poslední fotografie, kdy pták nevydržel a odlétl, jsem byl stále ještě nějakých 30-40 metrů daleko. Byl to krásný sameček již částečně přepeřený do jarního (letního) šatu.

 

bělokur horský, přepeřující samec (Lagopus mutus)

IMG_6414PS

První fotografické setkání s bělokurem tedy nedopadlo přesně podle mých představ ale na druhou stranu to nebylo tak špatné, když si vzpomenu na své zimní pokusy bělokury vystopovat – vždy mi ukázali jen svá krásně bíle zbarvená záda.

 

bělokur horský, přepeřující samec (Lagopus mutus)

IMG_6416PS

____________________________________________________________________________________________________

Aktualizováno Čtvrtek, 05 Květen 2011 13:24
 
Komentářů (23)
  • karel šimeček

    Zdravím na sever,pěkná reportáž - taky jsme po nich během cesty po Norsku pásli,vždy to skončilo vyplašením a odletem -proto nás děsně dožralo, když za námi na jednom odpočívadle přišla Francouzka a chtěla určit ptáka, kterého před pár minutami vyfotila mobilem na asi 3 metry :-) byl to kohoutek bělokura přes celý displej ...

  • Jirka

    Tak to obcas bohuzel ci bohudik chodi - bohudik, pokud se to prihodi nam, kteri za ptaky vyrazime :-) Videl jsem spoustu videi z Aljasky, kde jsou ptaci pravdepodobne dost krotci ale nedavno jsem narazil na youtube i na podobne video z Finska - belokur vysel ze stromovi na silnici a motal se kolem nohou kameramana jako pejsek, holt nekdy se priroda chova prazvlastne :-)

  • Štěpán Mikulka

    Ten Karel tě chce naštvat, co:-)? Jestli jsou tak ostražítí, jako tetřívci, tak to ještě asi dá fušku něco vyfotit. Zážitek ale určitě bezvadnej Jirko. Díky za počtení a hodně štěstí při dalších norských pozorováních.

  • Jirka

    Diky Stepane, stalo to rozhodne za to, byl to vpodstate vylet na soulacku takze jsem rad i za to, kdybych tam lezel pul dne a nehybal se, pravdepodobne bych se k nim dostal bliz ale momentalne nemam vubec cas jak uz to tak chodi. Ptaci jsou ostrazitejsi nez mistni tetrivci ale zase mene ostraziti, nez tetrivci cesti :-) Na pristi zimu bych chtel pripravit ten zasyp jak jsi mi radil. Mej se skvele.

  • Tommy Sørensen

    Mange flotte bilder!!
    Liker godt landskapsbildet.
    Og rypebildene er også flotte. Rypene er flotte på denne tida.

    Tommy S

  • Jiri

    Many thanks for your visit Tommy, yes they are beautiful in winter plumage, maybe it was already too late, I love when they are completely in white. I will try next year. Good luck with your tours / lykke til med din turer

Přidat komentář

[b] [i] [u] [s] [url] [quote] [code] [img]   

Security

Prosím=vložte text z obrázku (anti-SPAM ochrana