Krajina Skotska – ostrovy

klikni pro plnou velikost:

Je začátek listopadu, venku za oknem sychravo a tma a já sedím před obrazovkou počítače a probírám se tou hromadou fotek z výletu (předsvatební cesty) do Skotska, který jsme podnikli během května a června tohoto roku. Dostávám se k obrázkům ze skotských ostrovů a přepadá mě zvláštní nálada; skladby z alba Dark Side of the Moon od Pink Floyd jen dokreslují moje pocity a já začínám chápat, proč se ta někdy až psychedelická ale krásná hudba zrodila právě ve Velké Británii.

klikni pro plnou velikost:

Já vím, že se na tyto fotografie nedívám objektivním pohledem, mám je spojené s vlastními vzpomínkami, přesto si nemohu pomoci a musím zopakovat, že Skotsko je jedinečná země s překrásnou krajinou, kterou nenajdete jinde na světě. A jestliže jsem se v minulém článku rozplýval nad krásou skotské pevniny pak krajina skotských ostrovů je přímo magická! A není to jen nejznámější ostrov Skye spojený s pevninou mostem, jsou to také řídce obydlené a pouze trajektem dosažitelné ostrovy Vnějších a Vnitřních Hebrid. Podívejte se sami na mapu západního Skotska a pochopíte, proč i těch 9 dní, které jsme na ostrovy měli, bylo žalostně málo – tak akorát na to, abychom autem projeli celé Vnější Hebridy od severu na jih, zastavili se na dva dny na ostrově Skye a strávili jednu noc a jeden den na ostrově Mull s výletem na ostrov Staffa známý svým jedinečným čedičovým sloupovím a ostrov Lunga s nejkrotší populací Papuchalků na britských ostrovech. O skotských plážích jsem psal už minule – ostrovy nejsou výjimkou – jedno místo hezčí než druhé, jako vystřižené z letáků lákajících do tropických rájů! Na ostrově Skye jsou určitě nejkrásnějším místem Cuillin Mountains na jihu – oblé granitové kopce kontrastující s plochými čedičovými výlevy na severu ostrova. Pohledy na stěny Cuillins ozářené zapadajícím sluncem jsou nezapomenutelné!

klikni pro plnou velikost:

Na ostrovech Vnějších Hebrid (Harris, Lewis, Uist) na vás pravděpodobně padne zvláštní pocit úzkosti – poslední útočiště pevniny a dál už jen chladné vody Atlantiku. Skromná vegetace bičovaná poryvy větru, krajina poznamenaná staletími těžby rašeliny, řídké osídlení a hrubá nátura místních kteří toho s obyvatelstvem na pevnině podle svých vlastních slov nemají mnoho společného.

klikni pro plnou velikost:

Jen pro zajímavost – není až tak úplně pravda, že by Vnější Hebridy byly tím posledním kouskem pevniny směrem na západ – zhruba 60 km od Vnějších Hebrid se na otevřeném moři nachází souostroví St Kilda s největším ostrovem Hitra cca 2x5 km velkým, na kterém žila minimálně 2000 let populace až 180 lidí. Poslední z nich byli z ostrova evakuováni v roce 1930 (jak už to tak u původních komunit bývá, příchod „vyspělé“ civilizace způsobil zkázu – obyvatelé odvykli původnímu způsobu života a nedokázali se sami o sebe již postarat). St Kilda je zajímavé místo, nejen že tu najdete jeden z nejpůvodnějších druhů ovcí ale také např. endemický druh Střízlíka (St. Kilda Wren) který je o něco větší než jeho pevninský příbuzný – honba za netradičním sbírkovým exemplářem prováděná nadšenými „ornitology“ na St. Kildě v minulém století přivedla tento druh na pokraj vyhynutí – dnes je již populace díky nepřístupnosti ostrova opět životaschopná. St. Kilda je známá především jako jedna z největších útesových kolonií ptáků v Evropě – hnízdí zde přes půl miliónu mořských ptáků včetně jedné z největších kolonií Terejů bílých na světě…no ale zpět na pevninu; naší poslední zastávkou na cestě po ostrovech západního Skotska byl ostrov Mull – místo, místo, které bylo jen logicku zastávkou před naší cestou zpět do Edinburghu. Bohužel nám zbylo minimum času a navíc jsme nestihli poslední večerní trajekt takže jsme museli najít skromné ubytování ještě na pevnině, ráno se dostat co nejrychleji do přístavu, přejet na Mull a ve zběsilém tempu pokračovat v připraveném programu – objet západní část ostrova a jen tak tak stíhat loď na malé opuštěné ostrovy Staffa a Lunga… Odpoledne jsme se vyčerpaní vrátili z plavby a byli jsme rádi, že se můžeme na chvíli natáhnout v pronajatém pokoji. Navečer jsme už v klidu vyrazili na krátkou projížďku do východní části ostrova Mull, byl krásný letní večer a my nemuseli nikam pospíchat protože nám pomalu docházel i benzín v autě…byl to nezapomenutelný večer zvláště pak magický západ slunce nad mořem, který změnil horizont v nereálnou záplavu teplé oranžové barvy…

klikni pro plnou velikost:

Druhý den jsme se vydali zpět přes vnitrozemí do míst, kde jsme celý náš třítýdenní výlet začínali a který jsme o dva dny později zakončili návštěvou kolonie Terejů bílých na Bass Rock ale o tom už jsem tu tuším psal ;-) …

klikni pro plnou velikost: