Větrný mlýn a hvězdná noc

Kromě ptáků a tulipánů měli kluci při našem společném výletě na holandský ostrov Texel ještě jeden cíl – větrné mlýny. Náš program na ostrově měl každý den dost podobný scénář – budíček před šestou, odjezd na lokalitu ptáků chytnout první paprsky slunce, snídaně, odpočinek, průzkum ostrova, focení ptáků při zapadajícím slunci, večeře a brzy spát abychom ráno mohli začít znovu, jeden den jsme ale tento režim porušili - Pali s Evženem si totiž vyhlédli na ostrově větrný mlýn a jednoho pozdního večera vyrazili fotit – to jsem si nemohl nechat ujít!

Toho večera byla úplně jasná obloha a tedy ideální počasí na fotografování noční oblohy, trochu se to křížilo s představou brzkého ranního vstávání – na noční oblohu je třeba co největší tma a tak jsme čekali asi do 23 hodin. Při focení širokoúhlým objektivem je dobré nastavit expozici alespoň na půl hodiny aby hvězdy putující po obloze vytvořily na fotografii dostatečně dlouhé a efektní čáry – snadno si spočítáte že s drobnými zdrženími, kdy je třeba nastavit fotoaparát nebo jen dojít po tmě na lokalitu a přitom se nezabít, mohou tři fotografie znamenat dobré dvě až tři hodiny strávené pod noční klenbou…no ne že by to nebylo krásné, jen ta představa ranního vstávání a ostrý studený vítr nebyly tu noc příliš příjemné.

Fialová klenba:

Fotografie noční oblohy jsem obdivoval odjakživa, ať už to byly vyloženě astronomické snímky nebeských objektů nebo právě klasické fotografie „krajinářského formátu“, které lze jednoduše pořídit i tou nejlevnější zrcadlovkou. Mojí vůbec první fotkou oblohy s dráhami hvězd byla hora s osvětleným vysílačem, kterou tu máme v Bergenu přímo před okny – před týdnem jsem přeinstaloval celý počítač a fotografie se bohužel někam ztratila! Horu už si odtud asi nevyfotím – v noci je místo tmy šero a za dva měsíce se stěhujeme jinam…

Ve víru vesmíru:

Jak na to

No je to úplně jednoduché a navíc na internetu je spousta návodů – jednoduše stačí postavit fotoaparát na pevný stativ a expozici nastavit na dostatečně dlouhou dobu – nejlépe pomocí drátěné spouště. Výhodou je také světelný objektiv. Pak už jen stačí zmáčknout a čekat. Pokud nevlastníte drátěnou spoušť, můžete vyfotit sérii na sebe navazujících půlminutových záběrů, které lze jednoduše složit ve volně dostupných programech (např. Startrail)…Problémem nočního focení je, že v hledáčku není nic vidět – jak tedy nastavit kompozici, zkontrolovat horizont a zaostření? Metodou pokusu a omylu. Nastavit vysoké ISO (6400), zaostřit na nekonečno a cvaknout několikavteřinovou expozici – s takovým nastavením už je možné na displeji zkontrolovat jak bude výsledná fotografie asi vypadat. Pokud jsem se vším spokojený, nastavím původní hodnoty a spustím dlouhou expozici. Největší drámo je pak kontrolovat výslednou fotografii – pokud někde na začátku uděláte chybu, můžete celý proces opakovat a když je expozice několik hodin dlouhá to pak ani nemusíte chodit spát… Takže hodně štěstí při fotografování noční oblohy!

__________________________________________________________________________________________